„Mám DMS rád, baví mě. Cítím, že za mnou něco zůstává a že dávám klientům hodnoty. Naše služby jejich podnikání posouvají dál. Firmy lépe prosperují. Technologií nahrazujeme úmornou práci.“
Co vás vedlo k založení vlastní firmy, už jste nechtěli být něčí zaměstnanci? 🙂
Propustili mě z práce v rámci celoevropské optimalizace poboček před akvizicí dvou světových leaderů. Mé názory se v té době neslučovaly s názory mého virtuálního indického šéfa ve Švýcarsku. Dal přednost 3 lidem ve Vídni proti cca 70-ti super kvalifikovaným lidem v Praze. Vydrželo mu to další kvartál, pak ho propustili také. Kdyby na světe nebyla blbost, nevznikaly by firmy ani jiné věci. Nevznikl by ani úspěch.
Jak dlouho jste se před založením IXTENTu znali?
Asi 4 roky.
Podle čeho si člověk vybírá partnera pro podnikatelský záměr?
Znáte tu reklamu? Když musíš, tak musíš. Ale teď vážně: Kdybych Jakubovi a jeho schopnostem nevěřil, tak bych do toho nešel. On byl vynikající technik, já obchodník. Náš vztah je druhé manželství.
Nemáte po 16 letech spolupráce ponorku?
Ne. Za sebe mohu říci, že si užívám života a to ředí na minimum moji případnou únavu ze vztahu. A taky na vztahu musím pořád pracovat. Každý den. Šedé i slunečné dny jsou realita vždy a všude.
Jste každý úplně jiný… Jak řešíte, když má každý z vás na rozhodující věc opačný názor?
Musíme se dohodnout. Mě Jakubův pohled a názory obohacují. Vidět svět jinýma očima je osvěžující. Jsem rád, že podnikáme ve dvou.
Jak to vidíte s odstupem času – na které straně barikády je lepší být – zaměstnanec či zaměstnavatel? (a proč…)
:-))))) této otázce tleskám a pobavila mě. Výborně placený zaměstnanec v plné motivaci je super. Zažil jsem to.
Podnikání není jen o vybírání zisků a volnosti. Často se mě ptali: Asi se cítíš teď dobře jako majitel, co? Já pořád chodil do naprosto stejné kanceláře k naprosto stejnému stolu a řešil naprosto stejné věci.
Pravdou však je, že jsme lidsky různé typy. Moje tempo je jiné, než v zaměstnanecké roli, moje komunikace, nápady, přístup k věci také. Život to tak chtěl a role spolumajitele firmy mi sedí na moji náturu a přístup k životu lépe. Zkrátka jsem tomu šel postupně vstříc. Přes noc se podnikatelem nestanete. Je to cesta skládající se z mnoha kamínků.
Jste schopni/ochotni sebereflexe? Zamýšlíte se nad tím, jak by se vám pracovalo pod vaším vedením? 🙂
To je psycho-manažerský pohovor? 🙂 Je to těžké. Snažím se o to. Každý den. Stejně tak se snažím dívat očima našich klientů, abych pochopil, co chtějí a budou chtít. Vidět svět jinýma očima je nutné pro přežití. Snažím se k tomu vést i mé kolegy.
Máte přátelský vztah k zaměstnancům, (čehož si ceníme :-)), vymstilo se vám to někdy?
Ano, opakovaně. Vždy se najde někdo, kdo si přátelskost vysvětluje jinak.
Dnes je nás 40, jak velký byl počáteční/zakladatelský tým (vy dva a kolik dalších kolegů + na jakých pozicích)?
2 + 4. Práci jsme při založení firmy nabídli cca 12ti kolegům. 4 přijali hned. Vztahy nám vydržely hodně přes 10 let. Někteří jsou stále s námi, někteří již v důchodu.
Jak vznikl název firmy?
Sedli jsme ke Googlu a hledali – kontinuitu, technologičnost, důvěryhodnost a samozřejmě volnou doménu.
Kdybyste mohli vrátit čas na dobu před založením IXTENTU a vědět všechno to, co se za ta léta odehrálo – šli byste do založení firmy znovu?
Ano. Konec konců já stejně neměl na výběr, taky bych neměl jinou možnost. Ale některé věci bych dělal samozřejmě jinak. Máme se snad ze svých chyb poučit, že?
Jak se vám daří skloubit osobní a pracovní život? Nenosíte si práci domů?
Odnaučil jsem se to. Ale jsme lidé, tak i já občas zážitkově přeteču. Za běžných okolností zavírám dveře domova a mám jiný projekt.
Konzultujete velké kroky/rozhodnutí se svými manželkami?
Co jsou velké kroky? Rád si vyslechnu názor své ženy. S odstupem vidí věci jinak,. Ale moje žena za mě nepodniká, nerozhoduje, ani nepodepisuje. Takže ve finále – analyzuj, syntézuj a udělej sám.
Co je pro vás nejtěžší úkol v rámci vedení firmy?
Vést firmu k prosperitě. Jsme zodpovědní za vlastní životy i životy zaměstnanců a jejich rodin.
A co nejotravnější… S čím nejvíce bojujete?
Lidská blbost, lenost, nekompetentnost, neschopnost se rozhodnout, podvůdky, neférovost, výmluvy… Kdyby byly alespoň v čase modifikované, nebo originální, mohli bychom se u práce alespoň pobavit.
Co v dnešní době podnikateli nejvíce ztěžuje život? Mám na mysli úředního šimla…
K tomu není co dodat. Kdybych věděl, co jako podnikatel musím mít papírově v pořádku a vůči státu, nikdy bych podnikat nezačal. Neubývá, přibývá a je více komplikované. Světlo na konci tunelu nevidím.
Co se vám v rámci pracovního života v IXTENT povedlo nejvíce, na co jste nejvíc pyšní?
Neexistují seriózní nezávislé průzkumy, ale dle našich kalkulací, informací analytiků a penetrace na trhu jsme se za 17 let stali jedničkami. Je těžké si to přiznat, prima pocit přichází pomalu, dlouho netrvá. A bude extra těžké udržet a uhájit. Díky našim lidem. Jinými slovy – děláme to lépe než ostatní okolo a zákazníci nás za to stále chtějí platit. A osobně jsem rád, že jsem svému bývalému šéfovi ve Švýcarsku dokázal, kdo měl pravdu.
Nyní jsme v době největšího rozkvětu firmy (nejúspěšnější finanční rok za námi, 25 běžících projektů denně, rekordní počet zaměstnanců…), máte za sebou i kritické okamžiky (např. minulou ekonomickou krizi), co pomohlo v té době udržet firmu nad vodou – jaká byla strategie přežití?
Krize byla pro nás masakr. Nejprve nechápeš, co se děje. Žádné podobné zkušenosti. Vést firmu v krizi nikoho ve škole neučili. Neučili ani, co je krize. 3-4 roky po založení byla tu. Všechny příjmy z podnikání jsme reinvestovali v té době zpět do firmy, bez polštáře zavedených firem. Naše příjmy byly z valné části z východních trhů. Přišel prosinec 2007 a zákazníci ze dne na den vypnuli kohouty. Ukončili projekty, nasmlouvané vypověděli apod.. Do „klidu“ jsme se dostali až cca v roce 2012 a začínali téměř od začátku. Hodně jsme se naučili. Ořezat, co se dá. A nechat přežít to, co má hodnotu a vydělává. V přírodě také nevyhrává nejkrásnější jedinec, ale ten, co se nejlépe přizpůsobí. Osobně mi na jakoukoliv krizi pomáhají zaběhané rituály. Ty které děláme pravidelně. V krizích mají svoji zásadní výhodu. Vstal jsem, šel jsem cvičit, rutinní práce, snaha, rodina, děti…. Vše má svůj zásadní význam.
Kde vidíte svoji firmu za pět let?
Tam, kde definuje naše dlouhodobá firemní strategie.
Proč jste si pro podnikání vybrali obor DMS?
Mám DMS rád, baví mě to. Cítím, že za mnou něco zůstává a že dávám klientům hodnoty. Jejich podnikání naše služby posouvají dál. Firmy lépe prosperují. Technologií nahrazujeme úmornou práci. Lidé pak mohou dělat práci lepší, kreativnější, hodnotnější. Majitelům dávají naše služby větší stabilitu, kontrolu a samozřejmě vydělávají. Všichni jsou spokojeni.
Co IXTENT přináší zákazníkům – a jeho konkurence ne?
Vždy jsme měli naše vztahy postaveny na hodnotách:
- Osobní přístup „rodinné firmy“,
- flexibilita,
- nové myšlenky a přístupy do praxe,
- nové technologie do praxe,
- vždy dokončit projekty,
- vyplňujeme trh mezi zákazníky (dost často korporacemi) a nepružnými korporacemi – výrobci technologií bez detailní znalosti businessu klientů. Bez nás by se nedohodli.
Vzpomínám si na jednu konkurenci, kteří se vezli a neobchodovali. Už tu nejsou. Pro úspěch jsou třeba všechny profese životního cyklu firmy a nic nezanedbat. Důležité jsou detaily. Detail vás odliší. Detail vítězí.
Osobně se dál řídím pár pravidly: Chceš-li něco udělat, udělej to. Vždy jdi dál a udělej víc. Odlišuj se. Je-li někde fronta, založ si vlastní.
U jak velkých firem je DMS (od OpenTextu) již rentabilní?
Nejde o velikost firem. Jde o cenu informací a cenu firemních procesů. Jen blázen by chtěl vyrábět dráž jak konkurence. S úsměvem říkám – poslední zákazník na DMS vše zaplatí. Máme klienta, který má cca 8 uživatelů DMS. Díky tomu je schopen ovládat a rozvíjet miliardové majetky.
Pro jak velké firmy je DMS dokonce nevyhnutelné?
Každý nás potřebuje. Jen si někteří majitelé, nebo najatý management tento fakt stále nepřipouští. Ale možná že neměli čas a chtějí se nám dobrovolně ozvat? 🙂
Proč volit DMS od OpenTextu? Kde jsou jeho výhody? (Kromě dominantního postavení, dobrého jména a důvěryhodnosti jeho poskytovatele na trhu, referencí/zkušeností, jistoty servisu a aktualizací, kompatibility s jinými systémy,…?)
Co za důvod v té otázce ještě nebylo uvedeno? Žijeme na šťastné planetě – OpenText tu je a pravděpodobně bude. Z pozice jedničky jej nikdo nesundá. Možná koupí. Ale i tak tu bude. Je to jediná firma, která se specializuje. Dělá to dlouho, dobře. Investuje, hledá cesty, vytváří trh a budoucnost. Leader. Followerů je vždy dost. Ale nikdo takový. Koupili jste si třeba kávovar od followera 3. úrovně? Jaké bylo kafe, jak dlouho vám stroj vydržel a kolik vás to stálo? Stejně je to s Open Textem. Zkrátka dobrá investice.
Jak byste (v jedné větě) odpověděli na dotaz ředitele firmy XY: „Proč bych měl DMSko ve firmě mít?“
Chtěl bych odpovídat, a odpovídám rád, na dotazy chytrých ředitelů.
Děkuji za rozhovor, závěrem si dovolím poslední otázku:
Kdybyste chytili zlatou rybku, co byste si pro firmu přáli do dalších 16 let?
Zdraví, zdraví a zase zdraví. K tomu kousek štěstí. Zbytek si seženeme nebo koupíme bez zlaté rybky.