Rozhovor s ekonomem Vladimírem Pikorou

Zeptali jsme se za Vás...
Rozhovor s ekonomem Vladimírem Pikorou, hostem připravovaného podzimního semináře

Úvodem děkuji za přislíbení účasti na inspirativním technologické setkání IXTENT, těším se na Vaši podnětnou přednášku na téma Průmysl 4.0 a trh práce, než nastane den konání, dovolím si pro naše čtenáře pár návodných otázek:

Tak jako u každé vývojové změny společnosti i tato povznese společnost na vyšší úroveň. Opět budeme bohatší. To je pozitivum. Negativem ale bude, že změna bude velmi rychlá a řada lidí se nedokáže přizpůsobit novému světu. Bude je to bolet. Někteří ztratí práci. Někteří budou muset výrazně změnit náplň své stávající práce a hlavně se budou muset sami změnit. To řada lidí nedá a budou hledat viníka. Budou mít psychické problémy, budou zakyslí, nepříjemní. Budou se přiklánět k extrémním politickým stranám či náboženstvím. Budeme muset najít způsob, jak těmto lidem pomoci.

Ano, řada lidí ví, že je tady Průmysl 4.0 a hledají záminky, jak změnu svého podniku či odvětví oddálit. Lidé prostě nemají rádi změny. Recese či krize je donutí. Nebudou mít volbu, budou se muset změnit a přejít na nové technologie a procesy. To přinese krom jiného i propouštění a nábor jiných lidí s jiným profilem.

Záleží na tom, čemu říkáme krize. Pokud si situaci zjednodušíme a budeme mluvit o recesi, tedy dvou po sobě jdoucích poklesech ekonomiky, pak je velmi pravděpodobné, že na nás do roka už dolehne. Nesmíme zapomínat, že USA jako největší ekonomika světa zažívají nejdelší konjunkturu v historii. Jinými slovy, tento fakt ukazuje, že je zvláštní, že tu recese ještě není. Nicméně krom toho je zde i řada jiných indikátorů, které říkají, že globální ekonomika má už to nejlepší za sebou. Navíc probíhají ohromné změny v automobilovém průmyslu, na němž je naše ekonomika založena, a tyto změny přinášejí pokles výroby. Samotnou kapitolou je pak i hrozba obchodní války, která ekonomice nic dobrého nepřinese.

Trh nemovitostí je nyní přehřátý v celé Evropě. Ceny nemovitostí jsou rekordní. To není normální situace. Lze očekávat, že příští recese donutí bublinu na trhu nemovitostí vypustit. Ceny poklesnou, ale jen dočasně. Dlouhodobě čekám další růst cen nemovitostí. Za deset let budou podle mě ceny výš než dnes.

Stávající situace je velmi nezdravá. Ceny nemovitostí jsou moc vysoko a lidé se zadlužují často více, než by měli. Mnoho lidí bude mít problém splácet úvěry, až nebude trh práce přehřátý jako dnes a oni budou hledat práci. Bojím se, že to bude mít negativní společenské dopady. Ty se pak mohou projevit i v politice. Před pár lety by si žádný politik netroufl říct, že by člověk měl smět vlastnit maximálně jeden byt či že by měly být byty vyvlastněné. Dnes si to někteří lidé troufnou říct nahlas. To jsou ohromná rizika pro demokracii. Rozbuškou ke změně politiky je přitom situace na nemovitostním trhu a velké zadlužení domácností.

To je pro mě velmi smutné téma, protože bych čekal, jak se po tom v každé škole vrhnou. Zkušenost je taková, že přístup škol je velmi odlišný. Jsou školy, které si mě zvou každý rok několikrát ze sebou. Jiné školy ovšem o žádnou novinku nemají zájem. Chtějí učit stejně jako posledních třicet let. Jejich učitelé chodili vždy jednou za rok do ZOO a nechtějí to měnit. Dát si místo ZOO přednášku zdarma o finanční gramotnosti nechtějí. Problém je ve starších učitelkách. Jsou neflexibilní. Často se mi stane, že po mé přednášce či diskusi s dětmi přijdou, že je škoda, že si dříve nepřečetly mé pohádky finanční gramotnosti, protože by se nepředlužily. A tito lidé mají podle osnov učit vaše děti, jak zacházet s penězi. Sami to neumí a často se to už ani nechtějí učit!

To je těžko říct. Je to moc hypotetické. Podívejte se na Británii, tam už tři roky vědí, že přijde exit a stále nevědí jak. Myslím, že tuto otázku nemusíme řešit, protože sice občas někdy někdo mluví o Czexitu, ale mezi politiky i voliči má tato myšlenka velmi malou podporu.

Teď k osobnějším otázkám, pokud dovolíte...

Pro mě osobně ano, protože si neumím představit, že má žena jinou profesi a já jí nerozumím. Představa, že bych byl třeba řidič a moje žena herečka nebo lékařka, je pro mě nepředstavitelná. Nevím, co si ti lidé pak řeknou. My sice mimo práci o práci moc nemluvíme, ale chápeme se. Jednak máme díky profesi stejný způsob uvažování a automaticky se na většině věcí shodneme bez většího vysvětlování (od jmen dětí až po barvu sedačky) a také víme, proč je ten který den pro nás důležitý či nedůležitý. Každý je ale jiný, možná, že jiným lidem by to nevyhovovalo. Já jsem takto spokojený.

Musím vás opravit. Máte nepřesné informace. Čekáme šesté dítě a na podzim bude už porod dávno za námi. Počet dětí nesouvisí ani s profesí, ani s ekonomickou situací či výhledem, ale konzervativním přístupem ke světu. Náš názor prostě je, že mít děti dává smysl. Děti jsou radost.

Ano, napsal jsem pro ně knížku pohádek finanční gramotnosti. Ta pak vyšla a dá se koupit pod názvem Zlatý poklad. Děti si ji často pouští před spaním jako audioknihu. A jinak samozřejmě rozebíráme věci tak, jak přicházejí v životě. Myslím, že jsou v obraze.

Nyní si dovolím návrat do profesní oblasti - k tématu digitální transformace...

To je velmi zajímavá otázka. Obecně lze říct, že čím bohatší ekonomika (stát) či společnost (firma), tím to bude dříve. Já osobně tak už funguji. Já odložil papír i tužku. Nemám v kanceláři ani jeden. Vše mám jen elektronické. Zrušil jsem i vizitky. Už si je ani nechci brát, ofotím si je a vracím. Následně pošlu elektronicky mou. Výsledkem je, že když mám potom někomu napsat do knížky věnování, mám s tím skoro problém, protože jsem odvykl na tužku. Moje žena je pravý opak. Při každém telefonu si dělá poznámky na papír. Takže vidíte: jedna firma, dva přístupy. Jde tedy o to, jak se lidé v různých firmách dohodnou. Umím si představit, že někde to je otázka měsíců a budou zcela bez papíru. Někde to bude ale trvat léta a někde se toho nikdy nedočkáme. Je to o lidech.

To záleží, co přesně si pod tím představíte. Ale pracoval jsem v několika bankách a všude nějaký systém mají.

Já osobně ihned. V digitálních dokumentech se dá hledat. V papíru sice také, ale je to peklo, když máte procházet tisíc stran. Navíc digitální dokumenty se dají dobře zálohovat. Na druhou stranu se dají také lépe ukrást, aniž by si toho někdo všimnul. Vše má svá pro a proti.

Děkuji za rozhovor, 26. září se na Vás budeme s kolegy z IXTENT a našimi hosty těšit na Velvyslanectví Kanady.

Pozvánka

Anotace zářijové přednášky:
„V příštích deseti letech proběhnou v ekonomice takové změny, které lidstvo ještě nikdy nezažilo. Nové technologie, roboti, umělá inteligence promění ekonomiku k nepoznání. Nejcitelněji to pocítíme na trhu práce. Mnoho lidí přijde o práci. Mnoho profesí zanikne. Mnoho jiných ale vznikne. Pro mnoho lidí to bude nepříjemné, protože se budou muset změnit. Změnit se budou muset ale i firmy. Změní se procesy, firmy nahradí mnoho lidí technologií. Změní se tím nejen výroba, ale i řízení. Zaměstnanci budou jiní. Bude se více pracovat z domova. Více se bude pracovat v dnes nezvyklý čas. Bude se jinak komunikovat. Ten, kdo zaspí, skončí. Konkurence bude děsivá. Ekonomika pojede ještě rychleji než dnes.“ Vladimír Pikora, Nextfinance